napsali o nás

Stop násilí na ženách: ROSA v médiích

1.10.2011 - Domácí násilí začíná být opět důležitým tématem i pro média. ROSA pomáchá ženám obětem domácího násilí již od roku 1993 a i když již je schválena řada zákonů, každý rok několik žen zemře rukou násilného partnera a i když máme zaveden institut vykázání, často jsou to ženy, kdo opouští domov a hledají pomoc v azylovém domě pro oběti domácího násilí.
Rozhovor o domácím násilí Diagnoza F se Zdenou Prokopovou, vedoucí azylového domu ROSA a SOS telefonní krizové linky z občanského sdružení Rosa si můžete poslechnout na http://www.rozhlas.cz/radiowave/diagnozaf/_zprava/927734
V srpnu byla Zdena Prokopová hostem v pořadu Tah dámou na ČT24. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315089302-tah-damou/211411058160029-tah-damou/
V září se tematicky věnoval domácímu násilí pořad Sama doma na ČT1. Kampaň pořad odstartoval s o.s. ROSA. Záznam najdete v archivu ČT, pořad Sama doma, 13.9.2011 na : http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/211562220600109/obsah/170448-domaci-nasili/ a téma s o.s. ROSA pokračovalo 29.9.2011. Chat s diváky vedla Zdena Prokopová za o.s. ROSA a Mgr. Zdena Malíková. Záznam najdete na: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/211562220600118/ Odkaz na celou kampaň k domácímu násilí v pořadu Sama doma na ČT najdete na : http://samadoma.ceskatelevize.cz/article.asp?id=752 .
Svědectví terapeutky: Hlavně ať mi nesahá na děti, říkají týrané ženy, najdete na webových stránkách magazínu Ona Dnes z 5.9.2011 : http://ona.idnes.cz/svedectvi-terapeutky-hlavne-at-mi-nesaha-na-deti-rikaji-tyrane-zeny-1pe-/spolecnost.aspx?c=A110902_171144_spolecnost_jup .
V pořadu Nad věcí 19.9.2011 Radiožurnálu hovořila Zdena Prokopová živě s Norou Fridrichovou . Rozhovor s terapeutkou a členkou občanského sdružení Rosa Zdenou Prokopovou o tom, jak se už osmnáct let snaží pomáhat téměř čtyřiceti procentům českých žen, které zažily, nebo zažívají domácí násilí najdete na: http://hledani.rozhlas.cz/iradio/?p_po=91&offset=20&defaultNavigation=+generic3:%5E%2291x_Nad%20v%C4%9Bc%C3%AD%22$
 

Týrání dětí je v Česku běžným jevem
(ČT24 - 28. 10. 2009 12:05) Praha – Násilí ze strany svého partnera zažívá podle studie Akademie věd až 38 procent českých žen a zhruba 5 procent mužů. Ve většině případů tomu přihlížejí děti a téměř v polovině případů jsou i ony týrány. Ministr pro lidská práva chce proto do konce roku předložit vládě věcný záměr zákona o zřízení dětského ombudsmana.
Typickým příkladem jsou tři sourozenci, kteří prošli rukama pracovníků azylového domu ROSA. Jejich tatínek týral maminku a všichni tři si nesou trauma. Nejstarší ze sourozenců říká, že se neměl narodit. Jeho mladší agresivní bratr je v péči psychiatrů a bere antidepresiva. "Když k nám byla holčička přijata, vykřikovala to, co slyšela doma. Máma blbá, bába blbá, zabijeme mámu, bábu," popisuje smutný případ místopředsedkyně sdružení ROSA Zdena Prokopová.
Občanské sdružení ROSA se věnuje péči o týrané matky s dětmi už jedenáct let. Letos vydalo knížku, která by měla pomoci hlavně dětem zorientovat se v této komplikované situaci. "Jde nám o to, aby děti věděly, jak vypadá sociální pracovnice, na co se jich bude ptát, jak vypadá soudce, co má na sobě, jak to bude vypadat, když budou muset jít na policii a podobně," vysvětluje Prokopová.
Jedním z hlavních důsledků domácího násilí podle psycholožky Evy Šilarové je, že děti mají problémy v emoční oblasti - pozitivní emoce jako láska, radost či štěstí jsou spojeny s nenávistí a zlobou. Jak děti před domácím násilím uchránit, ukazuje i vládní kampaň STOP násilí na dětech. Měla by sloužit jako úvod do prevence páchání zbytečného utrpení.
http://www.ct24.cz/domaci/70906-tyrani-deti-je-v-cesku-beznym-jevem/

Kocáb chce zřídit institut ochránce práv dětí
(ČRo-Radiožurnál, zprávy, 27.10.2009) Až šedesát procent otců násilníků kromě matky zaútočí i na děti, a to buď přímo fyzicky, nebo když dítě brání matku. Vyplývá to ze statistik sdružení Rosa, které pomáhá obětem domácího násilí. Ministr Michael Kocáb proto chce ustavit institut ochránce práv dětí.V rodinách, kde se objevuje domácí násilí, se ho v devadesáti procentech účastní děti jako svědci. Tato čísla dokazují i zahraniční statistiky.Ministr pro lidská práva Michael Kocáb proto připravuje věcný záměr zákona. "Ministr Kocáb nechal připravit věcný záměr zákona o ustavení institutu ochránce práv dětí v České republice," řekla Eva Vaníčková, předsedkyně vládního výboru pro práva dětí.Kocáb by měl tento věcný záměr zákona předložit vládě během listopadu.

Odborníci budou diskutovat o násilí v rodinách
(ČRo-Radiožurnál, zprávy, 26.10.2009) Přísnější posuzovaní svědectví dětí v případech domácího násilí si klade za cíl konference Násilí v rodině, která dnes začíná. Zúčastní se jí odborníci napříč problematikou, kteří o osudech dětí z problémových rodin často rozhodují.Podle ředitelky sdružení Rosa Marie Vavroňové je problém, že samotné svědectví dětí o domácím násilí není pro viníka přitěžující okolností."Ve zprávách a posudcích se hovoří o konfliktech, ale v podstatě ta přítomnost dětí u násilí někdy ani není považována za přitěžující okolnost, takže to není překážkou pro střídavou péči o děti.""Jsme přesvědčeni, že tato konference tím, že na ní bude hodně pracovníků ze státní sféry, ať sociální pracovníci či soudci, napomůže k tomu, že budou k této problematice citlivější," dodala Vavroňová.Konference se koná v rámci vládní kampaně Stop násilí na dětech.

Novinky: Za domácí násilí před dětmi žádají odborníci tvrdé tresty
(Novinky , pondělí 30. března 2009, 12:55) - Třetinu žen v Česku soustavně fyzicky nebo verbálně napadá partner. Žijí-li v rodině děti, jsou téměř vždy svědky útoků. Agresor ničí i jejich životy, říkají odborníci. Chtějí proto, aby za rány a nadávky před dětmi odcházeli pachatelé od soudů s tvrdšími tresty. Přítomnost dětí u domácího násilí zatím není u českých úřadů a soudů přitěžující skutečností.
Poslankyně Anna Čurdová (ČSSD) upozorňuje, že v zahraničí je praxe odlišná. Například v Kanadě vše považují za trestný čin. O podobnou změnu v Evropské unii se snažil před rokem Evropský parlament. Vyzval členské státy, aby na dětské svědky domácího násilí pohlížely jako na oběti trestného činu. V ČR se tak zatím plošně neděje. Po změně přitom volají soudci, soudní znalci, pracovníci sociální péče i právníci.
Třetina dětí vidí rány
Občanské sdružení ROSA pomáhající týraným ženám upozorňuje, že domácí násilí není ojedinělá hádka, ale promyšlené a stupňující se napadání oběti. Stane-li se svědkem činů dítě, může to ohrozit jeho vývoj, psychické a fyzické zdraví.
ROSA podle výpovědi svých klientek uvedla, že děti v takto nefunkčních rodinách jsou svědky domácího násilí – verbálního nebo fyzického napadání – v 94 procentech případů. Třetina z nich musí sledovat přímo fyzické útoky agresora.
„Bez odborné pomoci je posléze u nich mizivá šance, že navážou kvalitní partnerský vztah, že budou mít normální vztah s vlastními dětmi,“ říká psycholožka ROSA Eva Šilarová. Až v šedesáti procentech případů zaznamenaných organizací je navíc nezletilý v rodině týrán. Pachatel ho napadá běžně nebo na něj zaútočí, když potomek brání ponižovanou osobu.
Šilarová upozorňuje, že tato atmosféra ohrožuje děti psychicky a emocionálně. Zažívají pocity hněvu, strachu a viny. Nedokážou si odpustit, že násilí nezastavily. Vyrůstají v prostředí nestálých partnerských vztahů a odmítání.
Agresivita i bázlivost
Dětští svědci domácího násilí mají podle odborníků problémy ve školách, kde špatně komunikují s pedagogy. Pod vlivem prožitků z rodiny jsou buď agresivnější, nebo naopak bázlivější než vrstevníci. Nezřídka mají psychosomatické obtíže, posttraumatické stresové poruchy. Jejich prospěch se zhoršuje.
Mohou být zlostné, neklidné, úzkostné, trpí malou sebeúctou a depresemi. Už od nízkého věku se u nich objevují poruchy příjmu potravy, pokusy o sebevraždu a sebepoškozování. Když jsou starší, problémy řeší útěkem z domova, alkoholem a drogami. Od násilného rodiče se také učí svalovat odpovědnost na druhé, obviňovat z neúspěchů okolí. V dospělosti proto leckdy kopírují pokřivený rodinný vzor, v němž vyrostli. V partnerských vztazích se pak nezřídka ocitají v roli agresora nebo oběti.
Zákony pro agresory
Na straně agresora mohou nyní někdy paradoxně stát české zákony. Odejde-li od něj oběť i s dětmi, on se může jednoduše domáhat styku s potomky. Umožňuje mu to komplikovaný legislativní střet práv dítěte a práva rodičů.
Může se tak stát, že soud pošle nezletilého do péče tyrana, případně ho nutí se s násilníkem stýkat. A to i přesto, že se poškození skrývají v utajeném azylovém domě pro oběti domácího násilí. „Jde o pokračování týrání a na to by soudy přistupovat neměly, ale děje se tak. Na prvním místě by měl být zájem dítěte, ne otce či matky,“ shrnuje Čurdová.
Podle ní je chyba, že u nás není zákon o domácím násilí. Úřady jev, jak říká, nedokážou uchopit. S poslankyní souhlasí ředitelka ROSA Marie Vavroňová: „V české praxi nebývá domácí násilí v rodině pojmenováno. Pracovníci sociálněprávní ochrany následně při rozhodování soudů ve zprávách, posudcích a rozsudcích hovoří jen o konfliktech v rodině. Svědčí to o nepochopení domácího násilí a jeho důsledcích na oběti – ženy i děti. “
Místo slov panenka
Čurdová by ráda chránila oběti domácího násilí i jinak. Například dětí by se podle ní měli ujímat speciálně vyškolení soudci. Nezletilí by nemuseli svědčit přímo v soudní síni, ale v jiných místnostech, kde by zážitky svěřovali psychologům.
Traumata by pak mimo jiné nemuseli přímo slovně popisovat, stačilo by je ukazovat na panenkách. „Podívejte se, jak důkladně chrání Fritzlovy oběti v Rakousku. U nás i v hodně křiklavých případech musí podobně poškození vypovídat před plnou soudní síní,“ podotýká Čurdová.

Novinky: Přibývá dětí, které jsou svědky domácího násilí
(Novinky, pondělí 3. srpna 2009, 7:43 ) - Děti jsou svědky 97 procent všech případů domácího násilí, k nimž v Česku dochází mezi manžely. Před šesti roky to přitom bylo 85 procent. Vyplývá to ze sociologické sondy Informačního a poradenského centra Rosa, které se zabývá pomocí obětem domácího násilí, včetně dětí. S některou z forem násilí od svého partnera se během svého života setkává až 38 procent žen.Být svědkem toho, jak jeden z rodičů svého životního partnera mlátí, sprostě mu nadává či ho psychicky týrá, je přitom pro dětskou psychiku dlouhodobě devastující. Děti mohou dokonce pod dojmem viděného a zažitého násilí spáchat sebevraždu, upozorňují odborníci. Jako následek prožitého násilí se nejčastěji vyskytují nápadné změny v chování (třetina z těchto dětí), úzkostné, plačtivé stavy (11,4 %), psychosomatické potíže (11 %), agresivita vůči rodičům či okolí (10 %) či výrazné zhoršení školního prospěchu (8,2 %). "S těmito dětmi nebývá zejména ve starším školním věku snadné navázat kontakt, získat jejich důvěru,“ říká psycholožka Eva Šilarová. "Jsou ostražité, nejisté, nedůvěřivé. Tato výbava patří k naučeným strategiím pro přežití. Většina z nich cítí, že jsou jiné než jejich vrstevníci, a tato stigmatizace přispívá k osamělosti a izolaci,“ dodala.Děti na zažité násilí reagují ztrátou pocitu jistoty a bezpečí, které máme všichni spojeno s domovem, konstatuje koordinátorka sociologické sondy Martina Hronová. Reagují trvalým napětím a strachem, svalují vinu za násilí na sebe. Z některých se stávají malí předčasně dospělí, jiní se naopak vzhledem ke svému věku chovají až příliš dětsky.Děti, které jsou svědky násilí, mají také problémy s pamětí, koncentrací, učením. Mají problém naučit se důvěřovat, mít někoho rád. Aby neriskovaly další citové ztráty, raději se emočně oddělují od svého okolí.Děti z takových rodin mají rozporuplné pocity. Prožívají lásku a nenávist, mají strach z násilného rodiče, ale současně jej mají rády. Láska a násilí jsou propleteny. To se negativně projevuje v pozdějších letech, kdy mladí lidé navazují první partnerské vztahy. Dívky jsou ochotné snášet hrubé, vulgární chování, protože takový model viděly doma. A chlapci zase mají sklon uplatňovat svou vůli i přes nesouhlas partnerky. Zhruba jedenáct procent dívek proto poznalo v prvních partnerských vztazích i facky a nadávky,“ uvedla socioterapeutka Zdena Prokopová.Tomu odpovídá i další statistika centra Rosa. Podle ní ze 196 klientek, které teď na své vlastní kůži zažívají násilí, jich rovná stovka pochází z rodin, kde se vyskytovalo. A třicet procent násilnických partnerů mělo rovněž násilnického otce. "Zažité násilí se podílí i na tom, že tyto děti napadají ve škole své spolužáky, podílejí se na šikaně, mají problémy ve vztahu se svými vrstevníky,“ upozorňuje Hronová. Navíc jsou děti nejen svědky násilí, ale ve více než padesáti procentech případů samy oběťmi i přímého fyzického násilí ze strany násilnického otce.

MfDNES: Strážníci bojují proti týrání¨
Čtyřicítka městských policistů projde speciálním školením, aby poznali domácí násilí.Praha (19.10.2007) - Za prvních devět měsíců letošního roku pražská policie vykázala z domovů padesát násilníků, kteří týrali svoji manželku nebo družku.Září přitom bylo zatím nejhorším měsícem, z domova muselo dočasně odejít jen v prvních čtrnácti zářijových dnech šest mužů, celkem jich pak bylo jedenáct.Přitom se o domácím násilí ve společnosti příliš nemluví a i policisté a strážníci, kteří se s nějakou jeho formou setkají, někdy neumí správně reagovat.„Domácí násilí je občas zlehčováno. Ženy od policistů, kam jdou pro pomoc, slyší větu – prosím vás, co děláte, vždyť vám dal jen pár facek,“ uvedla místopředsedkyně občanského sdružení Rosa Zdena Prokopová.Rosa se rozhodla proti tomuto přístupu bojovat. Ve spolupráci s městskou policií proto připravila speciální projekt – Partnerství proti násilí, kterého se zúčastní zhruba čtyřicet strážníků. Ti se příští týden budou školit. Při semináři pracovnice Rosy využijí zkušenosti z loňského roku. Tehdy o domácím násilí jednaly s policisty z Prahy 4 a 10.„Z každého pražského obvodu se zúčastní dva strážníci, muži i ženy. Většinou se jedná o vedoucí pracovníky, kteří mají možnost poznatky rozšířit dál. A pak také pět lidí z oddělení prevence, protože ti zase dělají přednášky pro veřejnost,“ prohlásil Karel Lán, vedoucí útvaru prevence městské policie.Jak správně reagovat?Strážníci se na semináři naučí, jak domácí násilí rozpoznat nebo jak správně reagovat na jeho projevy. „Domácí násilí není trestný čin, který by řešila městská policie, ale když se na nás oběť obrátí, musíme umět správně reagovat,“ vysvětlil Lán.Zatím se přesně neví, jak bude pomoc strážníků přesně vypadat. „Naším cílem je, aby se vyškolení strážníci stali známými, aby lidé věděli, na koho se mohou obrátit, když jim něco přijde podezřelé. Jejich tváře a telefonní čísla by mohly být uveřejněny v příslušných radničních novinách,“ plánuje koordinátor projektu Jiří Vavroň.„Je to zajímavá myšlenka, pokud s tím budou strážníci souhlasit, nebylo by to na škodu,“ potvrzuje Lán.Strážníci z útvaru prevence se zase naučí, jak správně o domácím násilí mluvit na svých přednáškách. „Každá ohrožená skupina lidí musí mít možnost se dostat ke správným a pro ně pochopitelným informacím, jinak jim přednáška nebude k ničemu,“ vysvětluje Vavroň.Podle Rosy by informace o domácím násilí měly šířit i radniční noviny. „Násilník svoji oběť často odstřihne od okolního světa. Radniční noviny se ale dodávají do všech domácností zdarma, proto je určitá možnost, že se dostanou i k týraným obětem,“ popsala strategii projektu manažerka Rosy Martina Hronová.Poradna bude i na internetu Dvacátého listopadu začnou fungovat také speciální internetové stránky www.stopnasili.cz, které budou mít čtyři rubriky – pro ženy, promladistvé, pro děti a pro veřejnost.Na nich bude také fungovat internetové poradenství. Dotazy a odpovědi se však nezobrazí na internetu, odpovědi budou chodit tazatelkám přímo do emailové schránky.Kam pro pomoc?Rosa – Krizová telefonní SOS linka 602 246 102 je v provozu ve všední dny od 9 do 18 hodin Intervenční centrum Praha – pomoc na telefonech 281 861 580 nebo 604 231 085 Dona linka – 251 511 313 Acorus – 283 892 772 Od 20. 11. pomoc také na www.stopnasili.czRegionální mutace| Mladá fronta DNES – Praha, Autor: LUCIE KOŘISTOVÁ

Právo: Oběťmi násilí otců bývají i děti
Praha  (19.10.2007) - Každá třetí žena zažívá domácí násilí. Jejich počet ve statistikách narůstá i proto, že se o svém trápení stále častěji odváží mluvit. Výjimkou není ani trýznění dětí. Vyplývá to ze statistik pražského občanského sdružení Rosa, které postiženým ženám po léta poskytuje poradenství a pomoc.
Právo, Praha – Střední Čechy

Právo: Rosa: pro policisty další školení
Praha (21.7.2007) - Podle místopředsedkyně občanského sdružení Rosa Zdeny Prokopové by policisté – zejména v regionech – potřebovali dál školit v možnostech, které jim dává současná právní úprava při ochraně obětí domácího násilí.
„Stává se nám, že na naši krizovou linku, která funguje pro Prahu, volají zoufalé ženy z Moravy, kterým dali kontrakt právě policisté.
Ti zřejmě nevědí, že i v jejich blízkém okolí funguje intervenční centrum,“ říká Prokopová.
Policisté podle ní také dost aktivně nezjišťují, jak dlouho násilí trvá.
„Pokud se už žena odhodlá podat oznámení, vypadá to pak podle záznamů jako ojedinělý, tedy méně závažný případ,“ vysvětluje Prokopová.
Všem ženám, které jsou pro mimořádnou agresivitu svého partnera, navíc třeba ještě ozbrojeného, bezprostředně ohroženy na zdraví nebo dokonce životě, radí uchýlit se do azylového domu.
Právo, (ťas) - str. 05

Novinky: Obětí domácího násilí se často stávají těhotné ženy
Praha (24.7.2007) - Zhruba 15 procent žen, které se staly obětí domácího násilí a byly fyzicky napadány, bili jejich partneři v době těhotenství. Vyplývá to ze studie mezi dvěma stovkami loňských klientek sdružení Rosa. Podle zástupkyň sdružení fyzické útoky zažilo devět z deseti klientek, s psychickým násilím mají zkušenost všechny.
PRAHA - "Zarážející je, že 15,5 procenta žen, tedy o čtyři procenta víc než v roce předchozím, bylo bito v těhotenství, a to v naprosté většině v jeho druhé polovině. Nešlo přitom 'jen' o facky, ale i o surové útoky včetně kopání," uvádí Rosa ve své studii.
Podle průzkumu agentury STEM se s domácím násilím v Česku setkalo 23 procent lidí, a to v roli oběti, násilníka či svědka. Třináct procent Češek a Čechů je pak zažilo na vlastní kůži.
Opakované fackování znají téměř tři pětiny ze dvou stovek žen, které loni vyhledaly pomoc v Rose. Polovina klientek poznala bití a rány pěstí. Čtvrtinu žen bil jejich partner do hlavy a obličeje či jim hlavou tloukl o zeď nebo o nábytek. Čtvrtina žen se zmínila o škrcení a zkopání. Některé zažily pálení žehličkou, svazování, přivírání prstů do dveří či polévání ledovou vodou. "Jedna zažila pokus o utopení, další partner připravoval upálení," uvádí zpráva.
Tři čtvrtiny týraných žen jejich partner omezoval ekonomicky. Záměrně málo peněz na domácnost dostávala polovina z klientek Rosy. Každé desáté ženě přidělil muž jen malé bankovky, musela mu pak předložit vyúčtování. Zakázáno chodit do práce měla pětina žen, které se obrátily na Rosu. Pět procent žen zas muselo vydělané peníze posílat svému manželovi na účet. Polovina klientek mluví i o násilí sexuálním. Nejčastěji uváděly vynucený sex a nepříjemné sexuální praktiky. Sedm procent žen jejich partner znásilnil.
Nejčastěji jsou týrány ženy ve věku 30 - 34 let
Nejčastěji se na Rosu obrátily ženy mezi 30 a 34 lety. Byla jich bezmála čtvrtina. Pětina klientek byla ve věku 40 až 44 let. Tři pětiny obětí tvořily středoškolačky, 22 procent pak vysokoškolačky. Více než pětině partnerů, kteří své manželky, družky či přítelkyně týrali, bylo mezi 40 a 44 lety. Druhou nejpočetnější skupinou byli muži mezi 50 a 54 lety. Bezmála dvě pětiny pachatelů měly středoškolské a čtvrtina vysokoškolské vzdělání.
Osoby, které týrají své blízké, je možné od ledna vykázat na deset dní z domova. Jen za prvních pět letošních měsíců tak díky tomuto opatření bylo dalších útoků ušetřeno 427 dospělých a nejméně 459 dětí. V drtivé většině museli odejít muži, obětí se staly ženy. Mezi ohroženými osobami bylo ale i 18 mužů.¨
Novinky, ČTK , 24.7. 2007 09:43

Deník: S dotazníkem proti domácímu násilí
Praha, 5.1.2007 – Stačilo pět dnů nového zákona a od týrání ze strany partnerů si v Česku oddechlo už několik žen. Policie  totiž od začátku ledna využívá tzv. institutu vykázání. Díky němu musí násilník, pokud se prokáže hrozba domácího násilí, na deset dnů opustit společný byt. Průlomová novela zákona ale přesto vzbuzuje otázky. Dokáže policie rozpoznat domácí násilí?
Muž mě bil, mám ale dvouleté dítě. Jednou mě zbil strašně a krutě mi vyhrožoval, hrozně jsem se bála. Naštěstí se mi podařilo utéct k sousedům. Ti zavolali policii. Tak popisuje typický příběh jedné z klientek Zdena Prokopová ze sdružení Rosa, které pomáhá obětem domácího násilí. Letošní leden obětem domácího násilí radikálně změnil situaci. Už nemusí před zuřivým násilníkem utíkat, ale naopak. Policie má díky novému zákonu možnost vykázat pachatele na deset dnů ze společného bytu. Na proškolení měla policie celý rok. Stále se ale vracejí pochybnosti, jak novou situaci zvládne. „Policisty jsme školili a měli obavy, jestli domácí násilí správně rozpoznají. Dostali ovšem návodné manuály, takže teď záleží na každém osobně,“ říká Prokopová. …..    (Deník, 5.1.2007)

Právo: Policie poprvé vykázala pachatele domácího násilí
Praha, 3.1.2007 - Policie v Česku poprvé vykázala na deset dní z domova člověka, který týral své blízké. K takzvanému vykázání, které má ochránit oběti domácího násilí, přikročila v Ústeckém kraji. ČTK to potvrdili pracovníci intervenčního centra Ústeckého kraje, které vede občanské sdružení Spirála. Bližší informace ale zatím nesdělili. Neposkytla je ani policie. Pracovníci krizových linek pomáhajících obětem domácího násilí už od 1. ledna několika klientkám poradili využít nového práva vykázat útočníky z domova.Možnost vykázání agresora z bytu nebo domu na 10 dní umožňuje od prvního ledna novela policejního zákona. Napadený si může v této lhůtě klidu promyslet za pomoci odborníků další postup. Odejít musí vždy násilník. Úkolem zasahujícího policisty je především věc rychle předat intervenčnímu středisku, které obětem pomáhá.
Počet hlášených případů stoupá
Počet zaznamenaných případů domácího násilí podle odborníků stále stoupá. "Ve srovnání s rokem 2005 jsme v roce 2006 zaznamenali 40procentní nárůst telefonátů. Vloni jich bylo téměř 1400," řekla Právu Zdena Prokopová, místopředsedkyně organizace Rosa pomáhající obětem domácího násilí.
"Buď nám volají právě zbité ženy, které hledají pomoc, anebo ty týrané dlouhodobě, které už mají zájem sjednat si schůzku," pokračovala Prokopová. Odborníci podle ní zejména zjišťují, v jaké situaci se momentálně volající nachází, například zda je agresor ještě na místě atd. "Někdy muže slyšíme vedle, radíme proto napadené, aby opustila byt," upřesnila. Rosa odhadla, že až 97 procent obětí domácího násilí jsou ženy.          (Právo, 3.1.2007)

Novinky: Každá desátá studentka zažívá násilí ve vztahu
Praha, 7.12. 2006 - V České republice se s násilím během svého života podle mezinárodního průzkumu AV ČR setká 38 procent žen. Násilí ale nezačíná až několik let po svatbě. Určité náznaky toho, že má někdo tendenci používat ve vztahu násilí, se dají vypozorovat už na počátku vztahu.
Podle zahraničních statistik zažívá násilí ve vztahu každá třetí dívka. U nás se tímto problémem zabývá občanské sdružení Rosa. Podle jeho posledního průzkumu mezi studenty ve věku 17 - 22 let u nás každý 5. student nebo studentka vědí o násilí ve svém okolí, více než každý 6. ví o násilí ve vztahu kamarádky nebo kamaráda. Každý 8. prožil násilí ve své původní rodině. "Ačkoli procento odpovědí ano na otázku prožití násilí ve vlastním vztahu je pouze 7 procent, mnohem větší procento studentů odpovědělo ano na otázky indikující násilí ve vztahu:  11 % dívek  bylo udeřeno, 11 % bylo ve vztahu ponižováno, 11 % partner omezoval, 15 % studentů a studentek šlo ve vztahu proti svým přáním. Z chlapců zažilo ponižování a uhození 3,8 % z nich. Znamená to, že studenti a studentky nevnímají tyto varovné signály a konkrétní projevy násilí ve vztahu jako  násilí," uvedla Mgr. Martina Hronová z občanského sdružení ROSA. Celá pětina  studentů si myslí, že domácí násilí je jen okrajovou záležitostí, která zasahuje malou část lidí. Třetina studentů si myslí, že s oddaností a láskou se může agresivní partner změnit. Varující může být, že třicet procent studentů je přesvědčeno, že "žárlivost je znakem opravdové lásky" a  69,5 procent studentek a studentů si myslí, že "jsou doma lépe chráněni před sexuálním útokem". Ve skutečnosti znásilnění na schůzce představuje 67 % všech sexuálních útoků a 6 z 10 znásilnění mladých žen se odehraje doma a dvě třetiny dívek znají toho, kdo je znásilnil - byl to jejich přítel, kamarád či známý.  Jako prvence proti domácímu násilí pro mladé lidi ve věku 15 - 19 let vyšla kniha "To si dovolit nesmíš". Publikace studenty seznámí s tím, jak rozpoznat varovné signály počínajícího násilí ve vztahu, jak násilí čelit, jak naopak vypadají vztahy "zdravé".Pramen: Novinky ( http://www.novinky.cz/zena/zdravi/kazda-desata-studentka-zaziva-nasili-ve-vztahu_103391_o95s1.html  )

ČTK: Sdružení Rosa: Žen zabitých v důsledku domácího násilí neubývá
Praha, 25.11.2006 - Počet žen, které se staly oběťmi domácího násilí a přišly rukou manžela či partnera o život, v České republice neubývá. V letošním roce jich občanské sdružení ROSA zaznamenalo 17, řekla dnes ČTK ředitelka sdružení Marie Vavroňová při akci "Tiché svědkyně", pořádané u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Na pražském Jungmannově náměstí sdružení ROSA postavilo deset červených figurín znázorňujících stejný počet konkrétních žen, které zavraždili jejich nejbližší, současní či bývalí partneři.
"Dnešní akce je takovým vykřičníkem, že jsou zde zmařené životy mladých žen, které mohly mít děti nebo si vůbec neužily svých potomků a vnoučat. Je to takové memento, že domácí násilí je pořád slabě postihováno, trestní sazby jsou nízké a ochrana obětí stále nedostatečná," uvedla Vavroňová.
Je přesvědčena o tom, že tresty za vraždu jsou "naprosto neúměrné". Určitě by prý zpřísnila postihy za tyto násilné činy. "Naším snem je, aby do několika let nebyly ženy vůbec zavražděny, ten horizont je tak do roku 2020," doufá ředitelka sdružení.
Věřila, že poté, kdy v červnu 2004 začal platit zákon určující jako trestný čin týrání osoby blízké žijící ve společné domácnosti, tak se sníží počet skutků souvisejících s domácím násilím a lidé budou tento problém více vnímat. "Policejní statistiky ale hovoří jinak. Jen letos se do konce září stalo 70 vražd, kde jsou drtivá většina obětí ženy," doplnila Vavroňová. Loni policie zaznamenala 104 vražd, z kterých bylo podezřelých 83 mužů a 21 žen, předloni 120 činů se 102 podezřelými muži a 18 ženami.
Akce Tiché svědkyně navazuje na 16 let starý projekt, který vznikl v Minnesotě v USA. Postupně se do něj zapojilo 46 států USA a nejméně 21 evropských zemí včetně ČR. Česko do projektu vstoupilo v roce 2003.
Dnešní Mezinárodní den proti násilí na ženách si účastníci shromáždění v Praze připomněli tichou vzpomínkou, básní z úst herečky Jitky Schneiderové (známá z filmu Samotáři), přečtením deseti krátkých příběhů letos zavražděných žen a zapálením svíček u deseti červených figurín, na kterých byly připevněny jmenovky usmrcených.
Mezi těmi, jejichž jméno dnes viselo na umělohmotné siluetě znázorňující oběť vraždy, je například jednatřicetiletá Karolína, kterou manžel přivázal k posteli, zalepil jí ústa, lehl si vedle ní a byt podpálil. Třiapadesátiletou Marii zase zavraždil muž kvůli rozvodu, když zastřelil nejen ji, ale i osmadvacetiletého syna. Další, devětatřicetiletá žena, zemřela rukou partnera přímo před zraky lidí ve vlaku, kde ji 17 ranami nožem při návratu z chaty bezdůvodně v afektu ubodal. Čtyřicetiletou Danielu manžel ubil násadou jen kvůli tomu, že po rozchodu, který iniciovala, prý neměla stejný názor na dělení společného majetku. Následně zastřelil i její čtyřiapadesátiletou tetu, která vraždu viděla.
Organizátor dnešní akce, nevládní sdružení ROSA funguje v ČR již třináctým rokem a zajišťuje týraným ženám i jejich dětem kompletní poradenství. Má mimo jiné vlastní krizovou linku (602 246 102), utajený azylový dům a dva utajené byty, v nichž se mohou oběti násilí mužů skrýt. "Azylové ubytování zachránilo od roku 1998 do konce června 2006 život celkem 111 ženám a 122 dětem. Navíc od roku 1998, kdy ROSA otevřela své informační a poradenské centrum, se až do letošního června obrátilo téměř 1200 nových klientek," upřesnila Vavroňová.

Aktuálně.cz: Smrt si říká můj muž. A je tady pořád
Praha, 26.11.2006  - Zemřely rukou muže, se kterým se naopak rozhodly žít. Kdo tomu mohl zabránit? Násilí vůči ženám v Česku neubývá. Počet žen, které se staly oběťmi domácího násilí a přišly rukou manžela či partnera o život, v České republice neubývá. Občanské sdružení Rosa jich letos eviduje sedmnáct. Lidé z Rosy rozestavěli včera na Jungmannově náměstí v Praze deset červených figurín. Každá z nich znázorňovala ženu, kterou zabil její manžel nebo druh. "Je to takové memento, že domácí násilí je pořád slabě postihováno, trestní sazby nízké a ochrana obětí nedostatečná," uvedla ředitelka sdružení Marie Vavroňová. Akce "Tiché svědkyně" navazuje na šestnást let starý projekt, který vznikl v Minnesotě v USA. Postupně se do něj zapojilo 46 států USA a nejméně 21 evropských zemí včetně Česka.  Mezi těmi, jejichž jméno viselo na siluetě znázorňující oběť vraždy, je například jednatřicetiletá Karolína. Tu manžel přivázal k posteli, zalepil jí ústa, lehl si vedle ní a podpálil byt. Třiapadesátiletou Marii zase zavraždil muž kvůli rozvodu. Zastřelil svou ženu i osmadvacetiletého syna. Další žena zemřela rukou partnera přímo před zraky lidí ve vlaku, kde ji při návratu z chaty v afektu ubodal. Čtyřicetiletou Danielu manžel ubil kvůli tomu, že po rozchodu neměla stejný názor na dělení společného majetku. Zastřeli pak i její čtyřiapadesátiletou tetu, která vraždu viděla.      Pramen: www.aktualne.cz

ČT24: Domácí násilí tématem Interview ČT24
ČT24, 24.11.2006, 18:30 - Domácí násilí je velký společenský problém, podle poslední studie Sociologického ústavu Akademie věd se s ním během svého života setkalo 38 % českých žen. Občanské sdružení ROSA se specializuje na poskytování bezplatné komplexní pomoci ženám-obětem domácího násilí. Stejně tak zaštiťuje preventivní projekty a provozuje krizový telefon, na který se mohou ženy v případě nouze obrátit. O poslání, motivech i běžné praxi si bude v pátečním Interview ČT24 Eva Souhradová povídat s místopředsedkyní sdružení Zdenou Prokopovou.

Novinky : Žena sladká jako čokoláda
Praha, 22.9.2006 - Tváře ženy v čokoládovém pojetí to je název výstavy fotografií nejen předních českých tvůrců, ale i studentů fotografie a fotografických nadšenců. Výstava pokračuje do 28. září ve studiu Liběny Rochové v Praze.  Tématem výstavy byla žena a její půvab ve spojení s čokoládou. Před samotnou výstavou probíhala soutěž studentů i široké veřejnosti a vybrané snímky společně s díly profesionálů (Robert Vano, Vladimír Štoss či Nešo Matič) byly na slavnostním večeru vydraženy. Výtěžek přes 140 tisíc korun bude věnován občanskému sdružení ROSA na pomoc obětem domácího násilí.

Novinky: Obětí domácího násilí jsou nejčastěji ženy od 30 do 44 let
Praha, 16.3.2006 - Obětí domácího násilí se nejčastěji stávají ženy ve věku 30 až 44 let. Útoky se často obracejí proti matkám malých dětí či na mateřské dovolené. Vyplývá to ze statistiky sdružení Rosa, které pomáhá obětem domácího násilí.
Loni Rosa poskytla rady 197 ženám. Od roku 1998, kdy poradenské centrum začalo fungovat, se na organizaci o pomoc obrátilo 1055 nových klientek. Rosa provozuje i azylový dům a byty s utajenou adresou, v nichž do konce loňska našlo útočiště 96 žen a 105 dětí.
Na krizovou linku za posledních osm let zavolalo 6450 žen. Podle celostátního průzkumu zažilo domácí násilí v Česku 13 procent lidí, k útokům na své blízké se přiznala tři procenta dotázaných. Obětí se ve více než 90 procentech případů stávají ženy. Děti útokům přihlížejí v 85 procentech rodin, kde se násilí objevuje.
Ve věku od 30 do 44 let byly tři čtvrtiny žen, které žádaly od sdružení Rosa loni pomoc. Pětina všech klientek byla na mateřské dovolené. Každou osmou ženu pak její přítel či manžel bil v těhotenství, a to většinou v posledních třech měsících před porodem.
Téměř polovina obětí měla středoškolské a čtvrtina vysokoškolské vzdělání. "Muži, kteří se dopouštějí násilí na svých partnerkách, mají nejčastěji rovněž středoškolské vzdělání. Bylo jich 37 procent. Následují vysokoškoláci, kterých bylo 27,6 procenta," upřesnily zástupkyně organizace.
Podle nich víc než čtvrtina žen žila s agresivním mužem šest až deset let, pětina žen pak 11 až 15 let. "Celkově žije ve vztahu s násilným partnerem déle než 15 let více než polovina ze sledovaných žen," vyplývá ze statistiky.
Nejčastěji jde o psychické týrání
Všechny ženy, které loni u sdružení Rosa hledaly pomoc, týrali jejich manželé či partneři psychicky. Izolovali je od okolí, neustále je kontrolovali, sledovali, ponižovali, nadávali jim a vyhrožovali zabitím.
Pětaosmdesát procent klientek zažívalo opakovaně fackování, kopání, škrcení. Některé z nich dokonce jejich muž ohrožoval zbraní.
S ekonomickým omezováním měly zkušenost tři čtvrtiny klientek. Jejich protějšek jim nedával peníze nebo jim je přiděloval, nesměly mít ani vlastní konto. Dvě pětiny žen měly zkušenost se sexuálním násilím.
Děti svědky násilí
Děti byly svědkem domácího násilí v 94 procentech případů. "Děti jsou svědky nejen psychického týrání, ale v pětině případů i fyzických útoků na svou matku," uvedly představitelky sdružení. Připomněly, že Světová zdravotnická organizace za psychické týrání dětí považuje už jejich přítomnost u násilí. Obětí fyzických útoků se pak stalo 29 procent dětí.
Pramen: Novinky, (http://www.novinky.cz/zena/zdravi/obeti-domaciho-nasili-jsou-nejcasteji-zeny-od-30-do-44-let_80238_7rd3p.html )